Přednost NOMu

Již je to několik let, co jsem byla poprvé na tradiční mši svaté. Bylo to nedaleko Českých Budějic. Tenkrát jsem ještě byla malá a moc jsem tomu nerozuměla. Nevěděla jsem proč kněz říká téměř všechno potichu... navíc byla tato mše svatá pro mě až moc dlouhá.

Dlouho jsem pak o tradiční mši svaté nic neslyšela. Jsou to teprve 4 roky, co se můj táta dozvěděl, že v Českých Budějicích slouží tuto liturgii p. František Juchelka. Jezdili jsem tam vždy jednou za měsíc. Postupně jsem začala poznávat, v čem se tradiční liturgie od NOMu liší a vždy jsem se těšila do Českých Budějic na mši svatou.

Již před dvěmi lety se začala slavit tradiční liturgie v našem klášteře. Měla jsem z toho velikou radost. Zpočátku to bylo jen ve všední dny ale na podzim 2011 byla slavena také v neděli. Slavili jsme Vánoce, Velikonoce, Boží Tělo a jiné svátky v tomto rytu. V prosinci 2012 jsme také slavili pontifikální mši svatou s panem opatem z Německa.

Čím déle tradiční liturgii znám, tím více ji ,,odlišuji" od NOMu.

Minulý rok jsem byla o prázdninách na dívčím táboře v Jaidhofu. Odtamtud jsem přijela obohacena o velké duchovní povzbuzení a o nové znalosti o tradiční lirurgii.

Protože v našem klášteře se slouží dvě tradiční mše svaté denně, mám dost často příležitost se jí zúčastnit.

Dnes jsem byla na NOMu po 3 měsících a uvědomila jsem si její jedinou přednost oproti tradiční mši svaté. Tím, že jsem byla na NOMu, si tradiční mše svaté ještě více vážím a ,,zastesklo se mi po ní".